Dne 19.9.2023 uspořádala skupina IWA YWP CZ předkonferenční workshop u příležitosti 15. bienální konference CzWA VODA 2023, která se konala ve dnech 20.-22. září v Litomyšli. Organizátory příjemně překvapil počet 22 účastníků, který překračoval naše původní představy i to, že se zdaleka nejednalo o návštěvníky jen z řad YWP. V pracovní atmosféře coworkingového centra Kočárovna se tak sešli pracovníci provozovatelských společností, projekčních kanceláří nebo podniků Povodí.
Jelikož je téma udržitelnosti vysoce aktuální a postupně ve společnosti nabývá na důležitosti, pozvali jsme Ing. Bc. Martina Srba, Ph.D., který se udržitelností zabývá, aby k účastníkům pronesl úvodní slovo o udržitelnosti ve vodním hospodářství. Jeho prezentace na téma Uhlíková stopa a udržitelné vodní hospodaření měst uvedla účastníky do současné problematiky a výzev, které nás ve vodním hospodářství čekají. Hlavní myšlenkou prezentace bylo sdělení, že cílem výpočtu uhlíkové stopy není ani tak samotný výpočet a jeho výsledek, jako pochopení zdrojů emisí z naší činnosti a následně naplánování jejich mitigace. Součástí prezentace byly také příklady dobré praxe jak v ČR (Ústřední čistírna odpadních vod v Praze), tak v zahraničí (čistírna odpadních vod Biofos v Kodani či Staffordshire). Na příkladu ÚČOV byly vysvětleny přínosy jednotlivých energetických opatření (KGJ, dávkování externích substrátů, FVE) na uhlíkovou stopu, ale i vazba na novelu UWWTD.
Po úvodním slově navázala Ing. Nikola Salová svou přednáškou, ve které účastníkům nejprve teoreticky přiblížila počítání uhlíkové stopy vodárenských a čistírenských provozů dle dvou mezinárodně uznávaných standardů pro měření a reporting emisí, a to dle normy ISO 14064, která emise rozděluje do šesti kategorií, a dle Protokolu o skleníkových plynech (GHG Protocol). Metodika GHG Protocolu dělí emise do tří oblastí, tzv. Scope.
- Scope 1: přímé emise, např. z čištění OV
- Scope 2: nepřímé emise pocházející z nakoupené energie
- Scope 3: ostatní nepřímé emise, např. z technologických odpadů.
Po tomto teoretickém úvodu začalo již seznámení s hlavní “hvězdou” workshopu, open-source softwarem ECAM, který byl vyvinut Katalánským institutem pro výzkum vody (ICRA) v rámci projektu „Zmírnění dopadů vodního hospodářství na životní prostředí“ (WaCCliM) a se kterým Ing. Nikola Salová měla možnost pracovat a na workshopu své znalosti účastníkům předat díky zapojení do IWA Climate Smart Utilities programu.
SW ECAM je „od nás pro nás“ tedy „od vodařů pro vodaře“, umí vypočítat uhlíkovou stopu:
- jímání surové vody pro výrobu vody pitné,
- provozu úpravny pitné vody,
- distribuce pitné vody zákazníkům,
- odkanalizování,
- provozu čistírny odpadních vod či
- akumulačních jímek a septiků.
Nejen, že umí tohle všechno, ale umí to všechno dohromady. V rámci jednoho zadání je možné v SW ECAM vypočítat uhlíkovou stopu vodárenství celého města či vesnice. Výsledky jsou následně v SW ECAM prezentovány v tabulkách a grafech, k dispozici je také Sankeyho diagram a celý finální report se vstupními daty a výsledky je možné stáhnout ve formátu pdf. Další výhodou je možnost vytvoření několika scénářů nakládání s vodou v rámci jednoho zadání, následně je možné porovnat uhlíkové stopy každého scénáře a zjistit, ve které části řešení vzniká největší uhlíková stopa. Ti, jenž se s výpočtem uhlíkové stopy teprve seznamují, jistě ocení, že v SW ECAM není nutné znát žádné emisní faktory pro výpočet, lze totiž nastavit jako zemi výpočtu Českou republiku a SW ECAM z databáze vybere příslušné faktory pro Českou republiku (tzv. Tier 2), pokud ale zkušenější uživatelé znají specifické emisní faktory (tzv. Tier 3), mohou je do SW ECAM jednoduše zadat. Neposlední předností SW ECAM je, jak už bylo zmíněno, to, že jde o open-source software, každý parametr výpočtu je tedy možné si rozkliknout a přečíst si jeho definici či ověřit si s jakými hodnotami daný parametr počítá. Po výčtu přínosů SW ECAM, je nutné také zmínit jeho nevýhody, kterými jsou např. obecné popisy parametrů při výběru technologií, kdy jako odborníci bychom je čekali specifičtější, nicméně jde o software IWA a je tedy použitelný celosvětově, tudíž nelze přesně definovat např. každé technologické uspořádání čištění odpadních vod. Druhou nevýhodou je fakt, že SW ECAM počítá pouze se Scope 1 a 2, tedy s přímými emisemi a nepřímými emisemi pocházející z nakoupené energie. Scope 3 dle normy ISO 14064 obsahuje 15 kategorií, z těchto jsou však pro vodní hospodářství relevantní kategorií týkající se odpadů, spotřeby chemikálií a nákupu dalšího zboží a služeb. SW ECAM zahrnuje ze Scope 3 pouze nakládání s kalem.
Po prezentaci týkající seznámení se SW ECAM se účastníci rozdělili do čtyř skupin, kdy každá skupina měla vypočítat uhlíkovou stopu nakládání s odpadními vodami ve fiktivní obci Růžovka. Kreativitě se meze nekladly, neboť cílem bylo, aby si účastníci vyzkoušeli možnosti a limity softwaru.
Workshop byl následně uzavřen prezentací jednotlivých skupin a diskuzí nalezených řešení pro nebohé obyvatele Růžovky, kteří v našem fiktivním zadání nebyli napojeni na veřejnou kanalizaci.
Závěrem bychom rádi poděkovali účastníkům za to, že se jim podařilo vytvořit skutečně pracovní atmosféru a také organizačnímu výboru “bienálky” za zajištění inspirativního prostoru. Předkonferenční workshopy jsou standardní součástí mezinárodních konferencí IWA a jsme proto rádi, že workshop IWA YWP CZ se stává také již tradicí v rámci největší akce CzWA.
